<=<=|  <=|   15   |=>  |=>=>
novém pojetí autorů projektu ing. arch. L. Todla. Ve stylisovaném pojetí bylo dokončováno v letech 1975 - 1978, kdy na místě samém i v okolí byly architektonicky i umělecky ztvárněny symboly bolesti a vzdoru, smrti i života. Uprostřed náspů a zeleně, tam kde kdysi nedaleko bývaly popravčí kůly, byla v roce 1978 umístěna bronzová plastika zhroucené ženy, s hlavou vloženou do rukou, symbolizující utrpení v gestu, jako by se chtěla znovu napřímit a pozvednout ke vzdoru. Je to symbol žen, které nesou většinou tu hlavní tíhu každého utrpení.

    Autorem plastiky, prohlášené usnesením české vlády ze dne 28. 2.1978 za národní kulturní památku, je renomovaný akademický sochař Miloš Zet. Usnesení vlády se též vztahuje na celé místo památníku Kobyliské střelnice. V prostoru památníku je kamenná mozaika, kterou na stěně vytvořil akademický malíř Martin Sladký a s ní souvisí i verše básníka Miroslava Floriana vtesané do betonového valu: "Zastav se na chvíli... krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili".

    Pietní území památníku protifašistického odboje v Praze 8-Kobylisích je místem vzpomínkových setkání občanů této země. Jak čas plyne, stále více život nových generací méně chápe bolestné i tragické chvilky doby minulé. Tato, autorem předkládaná studie o místě, kde byly zbytečně mařeny lidské životy, by měla alespoň trochu napomoci k zachování paměti na tu část historie českého národa, kdy šlo doslova o jeho přežití.

<=<=|  <=|   15   |=>  |=>=>