<=|   13   |=>  |=>=>
zatčeno 3188 Čechů a zastřeleno po rozsudcích vynesených stannými soudy v Praze a v Brně 1357 Čechů. Mimo to byly vyhlazeny dvě české vesnice Lidice a Ležáky... atd. "

    Další dokument SÚA uvádí ve "Zprávě o činnosti a událostech za květen až srpen 1942 19) stejné údaje pod záhlavím: "Po zrušení civilního výjimečného stavu v Protektorátu Čechy a Morava nastalo  všeobecné uklidnění českého obyvatelstva. Během civilního výjimečného stavu došla k těmto opatřením a dalším událostem: (text viz výše)", dále ještě další události, včetně zprávy o likvidaci atentátníků a celého okruhu jejich spolupracovníků, spolupachatelů a pomocníků. Podle hlášení ústředny gestapa - stanného soudu v Brně 20)  (na dálnopise podepsán Noelle - SS Sturmbannführer) bylo na Moravě zatčeno 1198 osob, odsouzeno k smrti 397 , skutečně popraveno 395 vězňů. Odečtením tohoto počtu od celkového údaje 1357 popravených v Protektorátě vyjde počet 982 popravených pouze v Čechách.

    Slovníková příručka Našeho vojska z roku 1988 uvádí, že na popravištích mimo Prahu 21) (Tábor, Plzeň, Kladno, Pardubice, Luby u Klatov, bylo popraveno 441 osob. Na Prahu touto metodou přepočtu vychází 521 poprav, z čehož je, jak dříve uvedeno, jmenovitě doloženo 512 zastřelených: 443 mužů a 69 žen, bez lidických občanů a ing. Eliáše). Rozdíl 9ti popravených může mít i vztah k dalším imopražským popravištím, jako např. v Mladé Boleslavi ev. i jinde.

    Nejasné je i vykazování vězňů, kteří před popravou zemřeli a v seznamech nejsou. Příkladem je František Hartych z Libochovic, který zemřel na Pankráci v červnu 1942.

    Jak již dříve uvedeno, bylo za II. stanného práva v Kobylisích zastřeleno mnoho osobností i jedinců, kterým kromě dalšího náleží, aby o nich naučné slovníky pouze neuváděly, že byli popraveni za Heydrichiády.

    S použitím prací dr. Josefa Tomeše 22), dr. Zlatuše Kukánové i vlastních poznámek, si některé z nich připomeňme. V denním hlášení č. 33 řídící úřadovny gestapa v Praze  ze dne 19. května 1942 23) se uvádí, že se gestapu podařilo pronikmout do "Revolučního národního výboru české inteligence", vedeného zatčeným funkcionářem ilegální KSČ Juliem Fučíkem, jakož i do okruhu intelektuálů, podřízeného tomuto výboru. Všichni členové výboru byli prý zatčeni. Mezi nimi byl zmámý český spisovatel - lékař MUDr. Vladislav Vančura, profesor technické mechaniky, hydrauliky a termomechaniky na ČVUT v Praze dr. ing. Viktor Felber, který byl též řádným členem České akademie věd a bývalým rektorem, dále jeho syn JUDr. Julius Felber, tajemník generálního ředitele Škodových závodů v Praze. Dalšími zatčenými byli: přední zoolog-entomolog dr. Jaromír Šámal, který byl synem bývalého kancléře presidenta T. G. Masaryka a hlavy odbojové organizace  "Politické ústředí"  dr. Přemysla Šámala (umučen ve vězení po tom, co došlo k rozbití této odbojové organizace v březnu 1941); další přední zoolog-entomolog univerzitní profesor dr. Jaroslav Štorkán; právní historik Masarykovy university v Brně - vynikající znalec českého práva - profesor Dr. Bohumil Baxa.; docent přírodovědecké fakulty niversity Karlovy pro obor antropogeografie Čechů a Slováků, bývalý president Státního úřadu statistického, statistik- demograf Dr. Jan Auerhan; přední český paleoslavista a rusista, vedoucí pracovník Slovanské knihovny v Praze docent Dr. Jan Frček; velký přítel Lužických Srbů, významný bulharista, universitní profesor Dr. Josef Páta; knihovník Národního muzea v Praze, regionální historik rodné Litomyšle, Dr. František Páta, starší bratr profesora Páty.

    V předvečer odvolání stanného práva byli v Kobylisích zastřeleni čtyři čeští vědci, lékaři ze Státního zdrvotního ústavu v Praze: MUDr. Hynek Pelc ředitel uvedeného

<=|   13   |=>  |=>=>