... a muži byli zastřeleni     <=|   26    |=>  seznam            Pan Rudolf Šilihán z Kyšic, vzpomíná jak prožíval první světovou válku se svým přítelem Stanislavem Sajdlem z Lidic:  "Byl to milý a upřímný chlapec. Stále jsme byli spolu, ve světnici, na procházkách a spolu jsme šli i do fronty ke Gorici v Itálii. Sloužili jsme u jedné dělostřelecké baterie, on při obsluze děla, já jako přední jezdec.
                   Spali jsme vedle sebe a svorně se těšili na chvíle, kdy se vrátíme z války domů. Dočkali jsme se. Oba dva jsme se vrátili domů a těšili se ze života. Od té doby jsme se dlouho neviděli, až jednou jsme se opět sešli. Bylo to milé shledání. Smutno je mi, Stáňo, když píši tuto vzpomínku na tebe. Spi klidně, spi klidně."
    *  *  *  Paní Petráková nám poslala dopis se životopisnými daty svého manžela, Josefa Petráka, ke kterému připojila tyto prosté verše:
                               " Krásný byl život v lidické dědině.
                               Ty ses vracel rád ke své rodině.
                               Tvé ruce neklesly v práci tvrdé.
                               Vím, žes to dělal rád - pro naše děti drahé."
           Ano, pracoval rád pro své děti. A nám, živým, se dnes svírá srdce, když si uvědomujeme, že jeho děti jsou dosud nezvěstné.