Do Berouna je to z kopce.
        (jak by ne, leží v údolí Berounky)

     Je mnoho míst, kde řeka rozděluje místopis na dvě části. Například v Kolíně se dost podstatná část města nazývá Zálabí. Podobně je tomu i v Berouně, kde část města takzvaně „za řekou“ se nazývá Závodí. Právě odtud náš spolek požádala ředitelka ZŠ paní Mgr. Hana Kozohorská o štěp hrušně.

    Prostředníkem, byla pak paní Miluše Šímová, která nám do hrušňové sbírky předloni věnovala malou hruštičku, vymodelovanou z vizovického pečiva.

    Každý jistě zná pěkné ozdoby z jednoduchého těsta, které se většinou objevují na výstavách pořádaných před velikonočními a vánočními svátky. Jde o prastarou techniku z kraje kolem Vizovic, která se předává většinou v rodinách, ale dnes i na školách ve výtvarných kroužcích. Je tomu i v berounské škole Závodí.

    Paní Šímová do družiny dětí dochází a své svěřence učí všechny modelovací techniky -  střih, vpich, řez, obtisk i mašličkování.  Po zaschnutí výtvorů se exponáty natřou vajíčkem a suší se několik hodin v troubě.

     Ve školní družině působí paní vychovatelka Květa Hrbáčková, která vede žáky k lásce k umění.  Velmi nás potěšilo, když jsme právě od jejích svěřenců dostali soubor malých dílek nazvaných roční období, ve kterých na čtyřech skulpturách je k vidění hrušeň, na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Tyto drobné plastiky vytvořené z měděných drátků a barevných korálků jsme samozřejmě vystavili při vernisáži výstavy v Oáze v Lidicích.
     Díky svěřencům těchto dvou žen – vychovatelek, jsme měli možnost rozšířit hrušňovou sbírku o další „ohlasy“

    Zmiňovaná škola v Berouně Závodí nemá vlastní vhodný pozemek, na kterém by se rezervovaná hrušnička mohla zasadit. Proto po dohodě s městským zastupitelstvem byla připravena výsadby uprostřed klínovitého obecního pozemku, což potvrdil ve svém proslovu i pan starosta Mgr. Ivan Kůs.

    Před vysazením hrušně vystoupily na paloučku žáci a žákyně z uměleckého kroužku školy.
    Děti poté zasadily hrušeň do připravené jamky. Všichni přítomní se vystřídali při sázení. Každý z přítomných měl možnost přihodit ke kmínku hrušně lopatku s půdou.

    Pak jsme se vrátili do školy a zde se uskutečnily dvě besedy s dětmi.  Jednu vedla přítomná paní Šupíková a druhou v tělocvičně pan Nešpor.
    Berounská hrušeň je v řadě už 20. vysazený „Posel naděje“.