„František
Saidl byl jediným dospělým mužem na území Protektorátu, který přežil
vyhlazení Lidic za 2. světové války díky tomu, že si v době masakru odpykával
4letý trest v pankrácké věznici za usmrcení svého syna“.
To je
historická pravda Stanislava Motla.
Tolik lze vysledovat i ze seriálu „Na vlastní oči“, z dílu věnovanému lidické historii. Původní text tedy pochází z roku 2007 a je zvěčněn (chválabohu) na Wikipedii. (Všimněte si podtržených slov v úvodní citaci!)
Když se z povědomí historie vytratí byť jediný člověk, už to není ta pravá historie, ale neseriózní blábol. Když se z textu popisující historická fakta vytratí slova jako „ na území Protektorátu“, jde o pochybení, které neznalci historie pak už jen papouškují a vnášejí do všeobecného povědomí chaos o lidické historii.
Věděl jsem, že ten tisíckrát prokletý „Protektorát“ časem někdo zapomene uvést a vžije se nové klišé, že Saidl alias filmový Šíma přežil Lidice jako jediný lidický muž, protože seděl v base.
A je to tady! „Protektorát“ se skoro ze všech dohledatelných textů opravdu vytratil.
Takže
můžeme v budoucnu s úspěchem „odepsat“ ze všeobecného povědomí dva další
muže z Lidic, Horáka a Stříbrného, kteří nepřežili v kriminále, jako
František Saidl, ale odešli bojovat proti Hitlerovi do Británie a také
přežili vyhlazení Lidic, ovšem v bombardéru 311 bombardovací perutě RAF.
Takže všeobecně vzato, jako přeživším dospělým Lidickým můžům, je jim dnes
předkládanou historickou polopravdou, právě toto upíráno.
Titulky
uvedené v našem tisku, jako např.: „Muže, který jako jediný přežil vypálení
Lidic, hraje Karel Roden“, nebo jiný: „Karel Roden, jako jediný
přežije vypálení Lidic“, nebo: „Přežil jako jediný“, nebo jinde:
„Lidický vrah. Jediný dospělý muž, který přežil vyhlazení Lidic, byl
František Seidl.“ a další jim podobné výroky, lze tedy považovat za
omyl, možná neúmyslné, nebo nevědomé zvěstování polopravdy, že „Jediný
muž, který přežil vypálení Lidic byl František Saidl".
Zde v
těchto větách a souvětích všude chybí podtržená slova z úvodní citace,
jenž by z okleštěné, okamžitě vytvořila nazpět historickou pravdu.
Chápu,
že se asi vůbec nejedná o historii, i když nějaký redaktor vynechá dost
podstatné slovo, které z historického faktu vytvoří zkreslující informaci.
Chápou ale naopak redaktoři (/rky), že tento jejich chybný výrok zůstane
ve čtenářích zakotven už napořád, protože si asi málokdo po přečtení novin
uvedená tvrzení ověří?
Nemá
cenu vyjmenovávat média a redaktory, předložené citace si může každý, kdo
má přístup na internet, lehce ověřit sám.
Ale nenesou
vinu na naší „historické negramotnosti“ právě takoví redaktoři?
Poděkovat za
udržování pravdy v kontextu zmíněných výroků, lze asi jen panu Motlovi,
který uvádí věci na pravou míru a nejen ve Wikipedii. Přeci jen,
je to Pan Historik, nikoliv špatně papouškující redaktor.
Děkuji.