Vážení
přátelé,
v loňském roce mne několikrát
poslal můj dispečer se zbožím do bývalé země Rakouska-Uherska do
Maďarska. Po naložení zboží jsem na noc vyrazil po D1 směr Brno a potom
po D2 směr Bratislava. Ještě před hraničním přechodem Břeclav-Kůty
jsem natankoval za české peníze a pak jsem pokračoval po SK směr Bratislava-hraniční
přechod Rusovce – Rájka do Maďarska.
Byl jsem
při první cestě mile překvapený, jak mají pěknou dálnici v Maďarsku, ale
nakonec jsem si domyslel, že je to tím, že je to blízko do Vídně a že šetřivý
rakušani navštěvují dosti často Balaton, který je od Budapešti vzdálen
asi 30 km (jezdilo se sem z ČR velmi často na dovolenou a hlavně sem jezdili
s Trabantama a Wartburgama lidi z bývalé NDR).
Balaton zvaný také „Maďarské moře“ je největším sladkovodním jezerem střední
Evropy. Pobřeží Balatonu činí 195 km. Jeho jižní břeh s prohřátou
vodou pozvolna se svažujícím dnem je oblíbeným výletním místem rodin s
dětmi. Severní břeh se strmým dnem přeje milovníkům vodních sportů,
Balaton je hodně známý , tak jako maďarské čabajky, cikánská hudba,
velmi dobrá vína, ale proslavené termální lázně.
Když jedete po napojení na M1 směr Budapešť tak musíte projet kolem
historicky proslaveného GYORU, kde je vidět v noci krásně osvětlený hrad
a dále zde vyrábějí známe autobusy RABA ETO , pokračujete přes město Tatabanya
, které je zase proslulé vinicemi po kopcích kolem tohoto města a také
velkým hřebčínem, ale ten v noci vidět není. Těsně před samotnou
Budapeští, která je hlavním městem desetimilionového Maďarska, vjedete
na okruh MO kolem města s výjezdy na jih směrem
Beograd, a dále na
východ směrem Ukrajina, Slovensko.
Ještě
bych chtěl připomenout, že v Maďarsku je 5 zpoplatněných úseků dálnic (
M1 ve směru na Budapešť stojí kolem 5.- Euro, musíte si koupit, nejlépe
na hranicích, dálniční známku) okruh kolem hlavního města se neplatí.
Po odbočení
z okruhu jsem přijel do města HÁTVÁN , kde jsem vyložil zboží. Byl
pátek odpoledne a dispečer mne poslal nakládat do Budapešti do známé firmy
CSEPEL, kde se v minulosti vyráběla nákladní auta, ale dnes je již v areálu
uvedeného závodu mnoho firem tak jako v ČR,když se po kouscích prodávají
velké fabriky.
Jaké
bylo mé zděšení, protože zboží do ČR nebylo ještě vyrobeno a musel jsem
zde být přes víkend. Moc radosti jsem neměl, ale co mi
zbývalo. Naštěstí jsem zde potkal kamaráda z ČR
a také jsme se dohodli, že se druhý den půjdeme podívat do města.
Město,
přezdívané Paříž východu, si nezadá s jakýmkoliv jiným evropským velkoměstem.
Má ovšem i něco navíc, čím se ostatní města pyšnit nemohou – jak
vám řekne každý správný Maďar, Budapešť je město
lázní…
První termální prameny na území Maďarska byly objeveny před zhruba dvěma
tisíci let Římany, a dokonce podle nich pojmenovali i město, které nad
nimi vzniklo – AQUINCUM, neboli hojná voda.
Nevím,
jestli je tím myšleno, že je vody hojnost, anebo že hojí, ale obojí je
pravda. Aquincum dodnes existuje, ale pokud jej neznáte, není divu – pohltila
ho Budapešť, která by se tím mohla pasovat na hlavní město lázeňství.
Po zániku římské říše sice obliba povalování se v teplé vodě na čas ustoupila, ale obnovila se v době, kdy rytíři svatého Jana postavili hospic na místě dnešních lázní Rudas, kde se léčila sv. Alžběta postižená leprou. Opravdový návrat maďarského a budapešťského lázeňství ale přinesli až Turci. Jako pravověrní muslimové měli povinnost omývat se pětkrát denně před modlitbami, a tak se rozhodli spojit příjemné s užitečným a postavit si k tomu náležitě vyzdobené budovy (tolik říká proslov v mapě Budapešti, který byl v češtině ???).
Unaveni pobíháním po deštivé Budapešti jsme zapadli do nejbližší kavárny.
Kavárna je tady také fenomén sám o sobě, zvlášť když se v ní hraje domino
v osmi lidech na ploše metr krát dva metry. Jeden z hráčů se s námi dal
do řeči bezvadnou „čechoslováčtinou“, vystudoval totiž Vysokou školu pro
vojenské piloty v Košicích. Teď dělá jaksi nespecifikovaně do byznysu.
Zná se prý se všemi, kdo v Maďarsku ve vládě byli, jsou a budou .
Lázně
ale přirozeně nejsou to jediné, co může turistu jako jsem já, zaujmout.
Skutečná
Budapešť však, pokud pomineme dobu římskou, vznikla až ve 13. století.
Tehdy král Béla, který se rozhodl po tatarském vpádu vybudovat na kopci
nad Dunajem vlastní obranný hrad a založit hlavní město, dal vzniknout
metropoli, které se dnes říká Královna Dunaje (znovu vybráno z mapy). Místo,
které si Béla vybral, se nazývá příznačně Hradní vrch – Várhegy. Dříve
se tu prodávaly ryby, a tak se komplexu hradebního opevnění říká Rybářská
bašta a je odsud impozantní výhled na Pešť, budovu parlamentu – symbol
Budapešti a největší budovu v zemi. Podle tabulky před ním:,
byla vypsána soutěž, kterou vyhrál Imre Steindl se svým vznosným
klenotem, jenž vznikal v letech 1884–1902. Architektonické řešení vychází
z londýnského parlamentu, budova je 268 metrů dlouhá a 96 metrů vysoká
a má 691 místností. Uvnitř je slavná Gobelínová síň, zachycující sedm maďarských
vůdců v čele s Arpádem, jak podepisují mírovou smlouvu a skládají pokrevní
přísahu, ale také Kongresový sál, zasedací síň a mnoho, mnoho dalších místností
pro místní poslance.
Potom jsme již unaveni“ brouzdáním po městě“ , jsme se vrátili na okraj průmyslové zóny, kde jsme měli v pondělí nakládat oba dva do ČR. Po naložení zboží jsem já jel nejdříve do Bratislavy a potom jsem zde naložil zboží do Prahy a tedy jsem v pondělí v noci byl konečně v Lidicích.
Chtěl bych říci, že Madarská republika je dost pěkná „placka“ s mírnými
kopci u Gyoru a Tatabanyi, jinak je to samá rovina. Dunaj je zvláště v
Budapešti hodně široký ale, co mi vadilo to byla jejich řeč, několikrát
jsem musel úplně přibrzdit abych si mohl přečíst jméno ulice kde jsem měl
odbočit. Nevím proč,ale oni si skládají slova k sobě a nakonec jsou alespoň
metr dlouhá a než je člověk stačí přečíst tak již odbočku přejede. Také
jsem jel směrem na Hatván podél HUNGARORINGU, kde jsou závody Formulí
1,ale to jsem nevěděl, že budu mít tolik času tak jsem jej pouze
minul. Myslím, že až se pojedu příště služebně podívat do Maďarska a budu
mít trochu více času, tak se tam zastavím a prohlednu si jej .
Lidický orel-V.Stach