Před pár lety zesnul Hans Filbinger, bývalý premíér spolkové země Bádensko-Würtenbersko.
    Jeho nástupce, pan Günter Oettinger, pronesl nad jeho hrobem smuteční projev, v němž vyzdvihl zesnulého jako odpůrce nacistického režimu.
    Zesnulý byl ale nacista.
    Za toto faux-pas se později smuteční řečník omluvil a pro svou omluvu použil křesťanskou minulost zesnulého a jeho odtažitost od nacismu.
    Je nezbytné připomenout, že nacista Hans Filbinger byl v poválečných letech, i přes svojí nacistickou minulost, premiérem spolkové země. Je také nutné dodat, že za války to byl právě nacistický soudce Hans Filbinger, který soudil s kompetencí říšské branné moci a posílal lidi na smrt. Můžeme si ovšem myslet, že to tehdy dělal proti vlastní vůli a asi nerad, protože s nacismem prý "vnitřně nesouhlasil".

    Ještě není jasná procesní paralela s pomníkem nacistů v Novém Boru?
    Asi ještě není, protože se za pomník nacistů v Novém Boru u České Lípy dosud nikdo z novoborských neomluvil. Musíme vyčkat skandálu, jako se ho dočkal pan Günter Oettinger, aby se následně musel veřejně omluvit?
    Skandál?
    Proč zrovna skandál? Protože pan tehdejší premiér B-W Oettinger věděl, že zesnulý Filbinger nacistou byl?

    Otázka zní, zda-li zastupitelé vyčkávají, zda-li nějaký skandál nastane?
    Nikdo nemusí čekat, skandál už nastal, dámy a pánové!

    O Novém boru se vždy vědělo a psávalo v knihách, že křišťálové sklo s vysokým brusem, malbou a tmavě červeným zabarvením pochází právě ze zdejších skláren. Tím byl Bor proslulý.
    Dnes ale navíc, rozrůstající se počet obyvatel o Novém Boru ví, že zde mají jiný, nový primát - pomník nacistů.
 
 

     Původně kárný pracovní tábor a později sběrný tábor byl změněn velitelem nacistické bezpečnostní policie v Praze SS-Standartenführerem  Horstem Böhmem  na cikánský tábor. Táborem prošlo v létech 1942 až 1943 přes 1300 mužů, žen a dětí, z nichž více než čtvrtina podlehla zdejším nelidským podmínkám a je pochována právě na tomto místě a v nedalekých Mirovicích. Romové, kteří zde přežili byli dále deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz a cikánského tábora Auschwitz II – Birkenau. Ano jedná se o romský lágr v Letech u Písku.
    V lednu 1943 obdrželi vedoucí všech říšských kriminálních ústředen prováděcí rozkaz k Himmlerovu nařízení, podle kterého měli být všichni Romové, romští míšenci a neněmečtí příslušníci romských skupin balkánského původu bezodkladně převezeni do Osvětimi za účelem likvidace prácí.
 
 

    V kontextu je tento článek od prvopočátku až do svého konce (až na výjimky), naplněn projevy nacismu, jenž k nám zavlekla nadvláda třetí říše právě před sedmdesáti a jedním rokem, 15. března 1939.

    Bez tohoto osudového data by nevznikl koncentrační tábor v Letech u Písku, ale ani by nevznikl pomník nacistů v Novém Boru.
    Nezapomeňme na toto datum v souvislosti se všemi, kterým tímto dnem začala strastiplná životní cesta končící většinou smrtí zaviněnou právě nacismem! Taková situace se už nikdy nesmí opakovat!

    Ten, kdo jen tiše mlčí, přestože ví, a nezvedne hlas proti projevům nacismu, jakoby souhlasil i s jeho dřívějšími i dnešními projevy.